STŘEDNÍ ŠKOLA EDVARDA BENEŠE BŘECLAV

Pár obecných faktů

Je mnoho způsobů ohledně využití volného času, najdou se zajímavá místa. Je však situace, která se trochu liší od běžného využití volna, a to ŠKOLA. I když se to nezdá, tak především studenti jsou právě rádi, když mají nějaké to volno ve výuce, ohledně pedagogů a ostatních zaměstnanců ani nemluvím :-) .

Když se tedy nějaké to volno naskytne, tak záleží na samotném studentovi, jak jej využije. Buď zůstane ve třídě a dělá si např. povinnosti do další výuky anebo navštíví jisté místo, které je k tomuto účelu přijatelné. V našem případě se jedná o ŠKOLNÍ KNIHOVNU, která nabízí škálu služeb právě jak pro studenty, tak i pro pedagogické pracovníky či ostatní zaměstnance.

Pojďme si tedy představit školní knihovnu na naší „průmyslovce“

Prostory školní knihovny se nacházejí v přístavbě nad tělocvičnou školy, krom samotné knihovny se zde nachází studovna a místnost na Internet, tyto součásti budou popsány později.

Co se týče provozní doby, tak školní knihovna byla většinou otevřena od ranních do večerních hodin celý pracovní týden (v pátek ne J ), bohužel ode dne 01. 09. 2015 se to změnilo, konkrétně na:

PO - ČT: 12:30 – 15:30 hodin

Historie vzniku knihovny

Podíváme-li se do historie, tak školní knihovna na průmyslovce jako taková NEBYLA. Pokud mne paměť neklame, tak se jednotlivé knihy nacházely po kabinetech, beletrii a odborné publikace měli na starosti členové pedagogického sboru.

Je tedy možné, že v rámci přístavby školy, kde se nachází tělocvična, vznikla myšlenka právě vytvoření uceleného místa pro tyto účely.

Vše se tedy začalo přemísťovat, k tomu se pochopitelně musel dokoupit i příšlušný nábytek (regály), rovněž i další příslušenství, až bylo všechno na novém působišti. Krom samotných studentů přispěli k dílu i příslušníci v rámci tzv. „civilní služby“.

Dostáváme se do roku 2002, kdy na školu právě nastoupil zaměstnanec do funkce „knihovník“ a školní knihovna se mohla tedy otevřít a plnit tak svůj účel, v průběhu své doby se ještě ale dávaly do pořádku nějaké ty záležitosti …

Půjčování knih

K práci s databází knihovního fondu slouží „Systém agend pro školy“ (SAS). Tento systém obsahuje spoustu tzv. „modulů“, jedním z nich je právě „Školní knihovna“. A jak tento modul pracuje?

Pokud si chce student půjčovat knihy a je v knihovně poprvé, provede se tzv. „registrace“, která je zdarma a platí po dobu studia. Knihovník si pak vybere z uvedené třídy dotyčného studenta, může být jich i více, a potvrdí jej jako čtenáře. Tím je vlastně tato registrace hotová co se týče elektronické fáze, ještě dotyčný student vyplní „registrační lístek“, který slouží knihovníkovi jako záruka v případě nějakých potíží. Výběr nových čtenářů se provádí i ze seznamu zaměstnanců, pokud se tedy naskytne tato možnost.

Po této „operaci“ již čtenář si může půjčovat knihy. Samotný fond je rozdělen jak na beletrii, kdy knihy jsou řazeny podle PŘÍJMENÍ AUTORŮ, tak si může vybrat z PŘÍRODNÍCH VĚD (matematika, fyzika, zdraví, zeměpis, …) nebo HUMANITNÍCH VĚD (jazyk, literatura, divadlo, historie, …). Jsou zde zastoupeny např. i druhy slovníků (encyklopedické, cizojazyčné).

Student poté vybrané knihy přinese knihovníkovi na zapsání, to se provádí jak v modulu „Školní knihovna“, tak i na knižní lístek (opět pro jistotu, ale může se stát i nějaký technický problém). Výpůjční doba je zpravidla jeden měsíc, může ale dotyčný knihu přinést i dříve, pokud ji již nepotřebuje anebo se domluvit na prodloužení.

Podmínky pro půjčování upravuje „Knihovní řád“, který je vyvěšený u vchodových dveří knihovny.

Co se týče nákupu nových knih, tak vše záleží především na finančních prostředcích, pokud se nákup provede (studenti i sami mohou doporučit příslušným vyučujícím, co by chtěli koupit), vše se nejdříve musí zaevidovat, jak v příslušné evidenční knize, tak také právě v SASu, seznam se i aktualizuje na příslušném webovém odkazu, takže je vlastně i vidět, co se nakoupilo. Stává se, že v průběhu školního roku se kupují nové přírůstky a hned se zapíší příslušným vyučujícím.

Kopírovací a tiskové služby

Samotná knihovna ale poskytuje řadu jiných služeb. Zřejmě takovou hlavní činností je kopírování a tisk různých dokumentů a materiálů. K tomu slouží polyfunkční stroj, který v sobě obsahuje kopírku, tiskárnu, scanner a fax. Fax bohužel ale není k dispozici, chybí tam modul.

Co se týče kopírování, máme na výběr celou řadu možností – z jedné strany, oboustranné kopírování, můžeme provádět zmenšování či zvětšování, slučování kopií, nabízí se i možnost kopírování v režimu „Kniha“ – máme např. rozložený sešit, kde postupně načítáme kopie do paměti a poté spustíme proces (nemusíme tak otáčet jednotlivé stránky), stačí si jen vybrat.

Druhou službou je tisk dokumentů. Obvykle studenti požadují tisk různých prací, většinou z produktů sady MS Office (Word, Excel), ale také např. z e-mailu, Internetu. Tyto materiály mívají v dnešní době na USB zařízení, rovněž se může tisknout i z CD či DVD, pokud si je přinesou.

Třetí a zatím poslední možností využití polyfunkčního stroje je scanner. U tohoto kroku existují dvě možnosti – buď si student pošle materiály na svou e-mailovou adresu (a to ve formátu JPEG, TIFF, či PDF) anebo si jej pošle do počítače knihovníka a ten provede tisk, případné uložení na příslušné zařízení.

U těchto služeb jsou k dispozici dva formátu papíru, a to A4 a A3.

Tyto služby nejsou jako jediné ve školní zdarma, uvádím příslušný ceník:

Kopírovací a tiskové služby ve školní knihovně

Formát A4, 1 strana, černobíle: Kč 2,-
Formát A4, oboustranně, černobíle: Kč 4,-
Formát A4, 1 strana, BAREVNĚ: Kč 8,-

Formát A3, 1 strana, černobíle: Kč 4,-
Formát A3, oboustranně, černobíle: Kč 8,-
Formát A3, 1 strana, BAREVNĚ: Kč 16,-

Cena za nákup 1 ks čistého formátu A4, A3: Kč 1,-

Studovna

Jde o druhou část školní knihovny, která se nachází v její zadní části. Už při vstupu studenty zaujme především vybavení, nacházejí se tam totiž stoly se židličkami, ale především křesla a pohovky, takže by se to dalo přirovnat k obývacímu pokoji v domácnostech (o tyto části bývá mezi studenty „pěkný boj“ :-) ).

K dispozici studenti mají též časopisy, jak už z odborných či společenských rubrik, nabídka se průběžně aktualizuje, škola je průběžně dostává darem od jedné břeclavské společnosti.

Dalším lákadlem studovny je tzv. „multimediální koutek“, jde vlastně o TV (bohužel k ní není připojena anténa k přijímání televizního signálu)), která je propojená s videem nebo DVD přehrávačem, ještě je k dispozici hi-fi věž, která umožňuje poslech rozhlasových stanic (je možnost uložit až 30 FM a 15 AM stanic) různých žánrů, ať už celoplošných, tak i regionálních, dokonce i je možnost poslouchat stanice ze Slovenska a Rakouska, záleží jen na kvalitě přijatého signálu (vyvěšen seznam), rovněž je možnost přehrávat CD či MC (vlastních nebo školních).

Studovnu lze také využít i pro potřeby výuky. Nastane například situace, že pedagog má k dispozici materiál k učivu na VHS nebo DVD, takže se domluví s knihovníkem na případné zamluvení tohoto místa a danou vyučovací hodinu stráví právě ve studovně. Myslím, že to je dobrý příklad, alespoň je výuka o něco zajímavější.

Nebo se s knihovníkem např. domluví vyučující českého jazyka ohledně vyhledávání informací za pomocí slovníků, takže studenti se poté rozdělí do skupinek a provádějí vyhledávání informací podle pokynů vyučujícího.

Co se týče VHS či DVD, tak jsou k dispozici ze školní nabídky (videokazety se nachází i ve skladu, většinou jde o různé starší dokumenty – např. zeměpis, historie …, ale jsou i filmové), tak i ze soukromé sbírky knihovníka, jde většinou o DVD, ten vyvěšuje seznam.

Ve studovně lze ale také využít i možnost si zahrát nějakou společenskou nebo deskovou hru. Co se týče společenských her, tak škola zakoupila několik kusů od společnosti Albi, která je známá i ohledně přáníček. Kdo ale těmto hrám neholduje, může si zahrát i zástupce deskových her – ŠACHY, kdo je neumí, tak si může zahrát např. „dámu“.

Studovna knihovny se dá využít i pro potřeby školy, například pro různé setkání či porady zasedání maturitních komisí. Pro tyto účely se právě prostory studovny patřičně upraví (stoly se dají k sobě, položí se ubrusy). Také se v těchto případech využije i kuchyňka, do které se nanosí občerstvení, záleží na typu akce. Informace ohledně těchto událostí se pak zveřejnění na „Redakční systém“ a také na viditelná místa ve škole.

Místnost na Internet

Závěrečnou „kapitolou“ ohledně článku o školní knihovně je právě místnost na Internet. Ze začátku byli k dispozici 2 počítače. Jak tomu ale bývá, tak i technika dosluhuje, takže vznikaly technické problémy.

Od roku 2005, konkrétně dne 15. 03. byl zahájen provoz na šesti počítačích, později se přidal ještě jeden, takže studenti mohli využít ke své práci sedm počítačů. Navíc, počítač knihovníka byl síťové propojen právě s těmito stroji, takže studenti si do nadefinované složky uložili své materiály, které si mohli vytisknout nebo uložit na příslušné médium.

Postupně ale opět došlo k modernizaci této místnosti, bylo pořízeno v rámci projektu „Učíme se za školou“ 12 počítačů s operačním systémem Windows a standartním operačním softwarem. Na tyto počítače se studenti přihlašují pomocí svého přihlašovacího jména a hesla, mohou tedy pak stroje využít k vyhledávání informací v rámci výuky či osobní potřeby.

Místnost na Internet se dá rovněž využít i pro potřeby výuky, např. se jedná o zapsání studentů do kurzů v rámci „podpory výuky“ (e-learning). Vyučující ale pro tyto potřeby se domluví s knihovníkem, v případě většího počtu studentů se zápis do kurzů může provést právě na počítači knihovníka.

Ještě taková poznámečka – v celé škole, takže i ve školní knihovně, je možné se připojit k bezdrátové síti wi-fi, zařízení ohledně této technologie je umístěno na zdi u počítače knihovníka.

POKUD VÁS TYTO INFORMACE ZAUJALY, VĚŘÍM, ŽE SE DO KNIHOVNY ŠKOLY ALESPOŇ JEDNOU BĚHEM SVÉHO STUDIA NA ŠKOLE PODÍVÁTE A UDĚLÁTE SI SVŮJ NÁZOR!!!

Školní knihovna na „učilišti“

Knihovna při součásti SOU je v současné době ve stadiu dokončovacích prací.
Čítá přibližně 2 000 svazků. Bude sloužit především studentům maturitních oborů
/fond doporučené četby/, dále vyučujícím /fond odborné literatury/.
Češtináři ji využijí k besedám o četbě.